Je obecně známo, že jsou málo dávána do souvislostí fakta různých oborů. Ve čtvrtém století př. n.l. napsal Platón moralitku, v níž si vzal jako předlohu dávno zmizelou zemi, o níž se údajně dozvěděl Solón od egyptských kněží cca 250 let před Platónem (jak to Platón věděl?) a která měla existovat ještě 9 tisíc let před Solónem, tedy v době ledové. Avšak z Platónova popisu vyplývá, že tehdy žádná doba ledová nebyla.

Ačkoli Platón napsal o Atlantidě jen pár stran, světem to mohutně pohnulo a od těch dob se toho o Atlantidě napsalo a natočilo celé archívy. Protože i badatelský tým narazil ve zlatohorském kancionálu na hrdinnou námořnickou píseň, vypravil se ověřit známá fakta a mýty, přičemž při plavbě tuto píseň pěl (viz také video dole na stránce).

Co napsal Platón o Atlantidě, když nebudeme hnidopichy a pokusíme se vyseparovat to, co mohlo dát legendě vznik?

1. Měla to být kruhová země, do níž se dalo vplout lodí a obeplout celou zemi dokola. Uprostřed měla být posvátná hora s posvátnými chrámy.

2. Měly tam být prameny teplé i studené vody.

3. Měla tam existovat vyspělá civilizace.

4. Celá země měla zaniknout strašlivou katastrofou a zmizet v moři.

Jaká máme fakta? Víme, že všechny významné starověké civilizace se zhroutily mezi léty 1500 až 1300 př. n.l. Nově vznikaly vyspělé starověké civilizace zejména opět kolem roku 1200 př. n.l. Dále víme, že kolem roku 1500 př. n. l. vybuchl střed ostrovů, které byly nazývány Strongilli (různé varianty zápisu) v kykladském souostroví. Jak Kyklady (Cyklades), tak Strongilli znamená „kruh“. Výbuch musel být strašlivý. Existuje řada modelů a výpočtů. Popel z tohoto výbuchu byl nalezen ve všech částech světa včetně Aljašky. Odhaduje se, že výbuch musel být slyšet až ve Skandinávii (zajímavý je v této souvislosti článek geologa Václava Cílka, VESMÍR 78, únor 1999). Průměr tohoto stratovulkánu má průměr 10 km. Původní výška hory byla cca 1500 m nad hladinu moře. Tuto obrovskou horu však odstranily předchozí výbuchy. Nově vzniklý střed vulkánu – centrální sopka – zřejmě nepřesahovala výšku 400 m n.m. Avšak i tak musel být výbuch cca 3x silnější než výbuch známé sopky Krakatoa. Navíc po výbuchu se kráter prohloubil na cca 400-500 m pod hladinu moře. To znamenalo opětovný výbuch vody, která se nahrnula do rozžhaveného centra uvolněného moře. Výška tsunami se odhaduje až na 100 m na volném moři. Ty nejstřízlivější modely hovoří o minimální výšce 30m na volném moři. (Srovnej s katastrofální tsunami v Indonésii r. 2004 o výšce 3m na volném moři, u pobřeží pak dosahovala až 33m.) Na jak dlouho a jak daleko asi muselo ustoupit Středozemní moře u všech břehů? Za jak dlouho a s jakou strašlivou silou muselo opět udeřit moře na pevninu? Není navíc jisto, že se tsunami neopakovala, právě kvůli obrovské změně uprostřed ostrova – kruhu o průměru 10 km.

Dnes již uprostřed stratovulkánu vyrostla z moře nová sopka. Naposled byla výrazně aktivní v r. 1950. Jmenuje se Nea Kameni a je obklopena ostrovem Thera = Santorini, Therasia a dalšími pozůstatky původního kruhu. Santorini se skládá z mohutných lávových výlevů, vrstev pyroklastik a sopečných tufů plných vulkanických bomb, a popela. Mocnost popelů pocházejících z výbuchu vulkánu kolem r. 1500 př. n.l. je cca 60m.

Santorini je luxusním letoviskem s mnoha hotely, bazény, kostely a plážemi. Avšak stěny kráteru jsou velmi strmé a nepřístupné. Vykopávky nejsou příliš pravděpodobné. Přesto bylo v jižní části celkem náhodně odkryto prastaré město Akrotiri. Mělo patrové domy s odolnými konstrukcemi před zemětřesením, bylo plné zapečetěných nádob s potravinami a nikde nebyla nalezena jediná lidská oběť – obyvatelé svou sopku znali a před výbuchem odjeli. Věřili však, že se vrátí – své domy dobře zabezpečili. Obyvatelé měli krásně vymalované rekreační domy s přírodní klimatizací, splachovacími záchody a koupelnami. Znali rukavice i ponožky. Nikde nebyla nalezena socha či obraz bojovníka – nikde žádné hradby. Museli být velmi vyspělí, když se nebáli nepřátel. Všude obrazy zábavy, příp. rybolovu a dalších prací.

To zní natolik fantasticky, že jsme to museli jet ověřit. Vypravili jsme se nejprve do Atén, kde jsme zatancovali kahancové tance před fontánou u řeckého parlamentu, obešli Akropoli a pokochali se nočními Aténami. Ráno jsme odletěli na ostrov Paros, odkud jsme pokračovali najatou jachtou Ademare do naší „Atlantidy“. Projezdili jsme celou kalderu, prozkoumali středovou sopku s krátery, prověřili restaurace v Therasii i Théře. No a pak jsme cestovali po dalších ostrovech na plachty i na motor. Potvrdili jsme si, že staré starověké společnosti dost často uměly stavět lépe a rychleji než ty novodobější. Výpis zážitků by zabral mnoho stran. I fotografií a videí je mnoho. Proto uvádíme jen vzorek fotek ZDE a video z plavby níže, abyste se nepřejedli : )

P.S.:

1. Tuto pánskou jízdu jsme vedli pod heslem „Ať laň týdá“. Původně jsme totiž slyšeli, že jelen troubí a laň týdá. Avšak od jedné z manželek jsme se dozvěděli, že pravý smysl hesla zní: „Ať si stará kydá“
2. K učené disputaci: Víme, že Atlantida byla Platónem situována za Heraklovy sloupy. Avšak znalci také vědí, že Heraklových sloupů je v Egejském moři dosti. Nemusí se jednat o Gibraltar, který slul také Herkulovými sloupy již v Platónově době. My jsme např. navštívili lokalitu u ostrova Herakleia, kde jsou rovněž Heraklovy sloupy s kamennou mořskou obludou, která na ně útočí. A je to kousek nad Santorini. A lokalit označovaných týmž názvem lze v historii nalézt více.