Trocha z historie KPZH

V roce 1993 několika patriotům vadil neutěšený stav dominanty města – rozhledny na Biskupské kupě a rozhodli se proto konat. Byl založen Klub přátel Zlatých Hor, jehož prvním předsedou se stal Zdeněk Smítal.

Na základě návrhu členů KPZH byly v roce 1994 uspořádány první Zlaté dny – velkolepá slavnost ku příležitosti výročí 770 let města. Název „Zlaté dny“ navrhl tehdejší člen KPZH B. Doboš. Hlavními garanty akce byli: Boleslav Doboš – předseda organizačního výboru, Jaroslav Proudil – starosta města, Zdeněk Smítal – předseda KPZH, Vladimír Mach – kulturní referent, Hana Pavlíková – TJ Zlaté Hory, Jiří Vencl – Unigeo, a.s. (dříve Geologický průzkum).

Z průběhu těchto oslav byla natočena „Zlatohorská filmová kronika“ (autor Josef Šmoldas, člen KPZH).

Ještě v roce 1994 se člen a pozdější předseda KPZH Vladimír Začal stal starostou a tak se dařilo dalším nápadům, jak povznést a zatraktivnit chátrající městečko Zlaté Hory a jeho okolí.

V roce 1995 vzniká díky iniciativě a úsilí KPZH městské muzeum, do nějž KPZH zajistil jak vitríny, tak celou řadu exponátů, včetně mnoha a mnoha hodin bezplatné práce. Při realizaci si všichni užili i mnoho legrace, např. při instalaci důlního bagru do sklepení muzea, jak ukazují i fotografie v této části naší fotogalerie. Je dlužno poznamenat, že první expozice v této budově vznikla ještě za socialismu v místnosti vlevo od vchodu díky iniciativě geologa RNDr. Karla Panovského, jenž ji nazýval „muzeátkem“ a zajistil také základní vybavení, jako bylo osvětlení či výpůjčka mnoha vitrín z Moravského muzea v Brně. Oficiálně se však místnost nazývala „síň tradic“ a na jejím vzniku se podílely státní podniky UNIGEO a Rudné doly Jeseník. Obsahovala především ukázky minerálů a hornin, hornických předmětů a panely vysvětlující geologickou stavbu zlatohorského rudního revíru a užívané metody dobývání.

Po pádu komunismu v r. 1989 je tato síň tradic v r. 1991 přidělena tehdejším starostou Jaroslavem Proudilem slavnému maskotu města zlatokopu Henrymu, jenž z ní vytvořil svou vlastní báječnou a dodnes provozovanou expozici.

Další akce r. 1995 spočívala v otevření zrezavělých dveří po léta zamčené věže rozhledny c. a k. Františka Josefa na Biskupské kupě a zjištění jejího stavu (viz také článek Pepy Šmoldase). V roce 1996 byla provedena výměna celého schodiště. S podporou městských financí členové KPZH rozhlednu zprovoznili a předali městu k provozování. Slavnostní otevření zinscenoval KPZH za přítomnosti císaře pána na invalidním vozíku a jeho veselého doprovodu. Nadále rozhlednu provozovalo město Zlaté Hory. Jelikož však byl provoz rozhledny velmi ztrátový, na základě výběrového řízení její provoz po další léta zajišťoval KPZH, přičemž odváděl Městu pravidelný roční nájem, v posledních letech ve výši 50 tis. Kč, aniž by Město muselo vynaložit jakékoli další prostředky do provozu věže. Biskupská kupa se stala symbolem Zlatohorska.

KPZH vydává speciální známky a zřizuje na Biskupské kupě poštovnu Zlaté Hory č.p. 1, PSČ 793 77. Za dobu svého působení zvýšil KPZH návštěvnost věže téměř 10x, především díky enormnímu nasazení Mirka Petříka staršího a jeho rodiny. Věž byla celoročně otevřena prakticky při všech zajímavých astronomických jevech, českých i polských svátcích a prázdninách a téměř za každého počasí. Ve slunném roce 2015 byla rozhledna městem klubu uprostřed turistické sezóny bez udání důvodu opět odebrána.

(Více k problému zde.)

Ze strany členů KPZH přicházejí další nápady, jako je záchrana starých důlních památek, obnova řemesel a tradic, obnova drobných církevních památek, vybudování hornického městečka a skanzenu, obnova a zefektivnění turistických cest, obnova či vytvoření laviček a zastavení, znovunalezení a zavedení tradic, oživení skutečného spolkového života, zapojení mládeže.
Události se jen sypou: Návrh Údolí ztracených štol: – návrh staré hornické technologie, návrh staré hornické a řemeslné osady, návrh opevnění včetně strážních věží a schrány na zlato, přeznačení turistických cest s Klubem českých turistů tak, aby byli turisté naváděni do Údolí ztracených štol – budoucího hornického skanzenu. Název Údolí ztracených štol pochází rovněž od našeho člena Josefa Večeři, jenž toto označení nachází již v dokumentech majících původ v 17. století.

V roce 1996 spolupracuje KPZH na oslavách 100 let železnice ve Zlatých Horách. Veselý klubový zpívající výpravčí „přednosta stanicééé“ vypravuje parní vlak nakonec i z Jeseníku. Tak se akce líbila.

V letech 1994 až 1998 připravují členové KPZH studii pro projekt hornického skanzenu. Pro výběr vhodné lokality je využita návrhová studie našeho člena Romana Pavlíka z r. 1991, z níž nejlépe vychází ohyb v údolí říčky Olešnice. Tímto údolím však nevede žádná turistická trasa. Proto KPZH navrhuje přeznačení turistických cest. Zelená značka z Biskupské kupy, která končí na nádraží ve Zlatých Horách a zelená značka z Rejvízu, která se táhne po silnici do Dolního Údolí, jsou změněny tak, že vytvoří nejkratší spojnici mezi Biskupskou kupou a Rejvízem, a to přes požadovanou lokalitu, nádraží a muzeum ve Zlatých Horách. Navrženy a předznačeny jsou i další dvě turistické značky, včetně naučného okruhu. Se zapojením dětí do dobrodružné hry jsou vytvořeny a vyčištěny stezky i vlastní lokalita silně zarostlá křídlatkou a pro většinu Zlatohoráků zcela neznámá. Ve spolupráci s KČT (především s Davidem Mičunkem z Rapotína) je pak provedeno definitivní vyznačení a úprava turistických map. KPZH zpracovává návrhy a skicy rozložení budoucího skanzenu, coby podkladu pro finální architektonické řešení. Navržena je část historických technologií, část vesnického života i obranné prvky ložiska včetně schrány na vydobyté zlato.

Ve spolupráci se zakladatelem skanzenu Veselý kopec na Vysočině, stavbařem, konzervátorem, zachráncem sekernického řemesla, špičkovým znalcem mlýnů a spisovatelem Luďkem Štěpánem je chystán projekt zlatorudné stoupy a mlýna. Díky tehdejšímu starostovi Vladimíru Začalovi za tehdejší komplexní prosazování, pokrytí a podporu naší iniciativy. Ve spolupráci s olomouckým atelierem Ing. Arch. Františka Zajíčka, jenž mimo jiné spolupracoval také na návrhu poutního místa Panny Marie Pomocné nad Zlatými Horami, a díky tomu byl dobře znám našemu členu a tehdejšímu starostovi KPZH Vladimíru Začalovi, vzniká stavební projekt zlatokopeckých srubů, coby základu budoucí vesničky a diváckého areálu, stoupy a mlýnu, coby základu budoucího technologického centra skanzenu. (Překvapivě bylo nutno přesvědčovat tehdejší zastupitelstvo, které mělo k projektu velký odpor. Tehdy jsme slyšeli, že to je naprostý nesmysl, že to vandalové hned zničí, a kdo by tak daleko chodil. Dnes jsou naštěstí tito dřívější vášniví odpůrci velkými propagátory tohoto projektu, byť poněkud pokřiveného nezohledňováním potřebných tradic a historických přístupů.)

V roce 1999 spolu s Městem Zlaté Hory slavnostně otevírá KPZH zlatorudné mlýny v Údolí ztracených štol veršovanou dobrodružnou hrou pro děti. V témže roce spolupracuje s městem a městskou gardou při realizaci oslav 300 let budovy muzea (příjezd císaře a tří generálů) a 100 let rozhledny na Biskupské kupě.

Přesně 29. února roku 2000 „objevují“ členové klubu tzv. zlatohorský kancionál, psaný runovým písmem, jehož název a obsah je částečně a nečekaně rozluštěn až 29. února 2004 : )

Průběžně se členové věnují sběratelské činnosti a řadě drobných akcí, jako je obnova stezek, laviček, zastavení a studánek. Zejména na kopci Biskupská kupa je vytvořeno velké množství cest a zastavení. V roce 2002 se KPZH neúspěšně snaží o záchranu a zajištění financování archeologického průzkumu hradu Edelštejna.


V roce 2003 slaví KPZH v restauraci „U Pekina“ 10 let svého trvání za účasti tehdejšího starosty města Zlaté Hory ing. Milana Ráce. V červnu roku 2004 dává KPZH podnět k ochraně jediné krasové jeskyně na Zlatohorsku (tzv. jeskyně Kropenka) na odbor životního prostředí v Jeseníku. Od tohoto roku také KPZH spolupracuje na pořádání a posléze je hlavním zajišťovatelem stanovišť každoroční akce Jesenický Klondike. KPZH pořizuje ruční kovárnu, tkalcovské stavy, kolovrátek ruční raznici mincí a ruční mlýn na mouku. Účastníci akcí si mohou umlet svou vlastní mouku a z ní si nad kovářskou výhní napéci a sníst placky. Lidé si také sami razí mince a kují vlastní skoby a podkovy. Na degustaci zlatokopeckých fazolí jsou vyřezávány dřevěné lžíce. Na závěr Klondiku 2003 již členové klubu předvádějí hudebně-taneční kusy z kancionálu Praděd.

KPZH žádá město o zdevastované prostory za městským muzeem, aby zde zřídilo řemeslné dílny, coby pokračování muzea. Avšak bezúspěšně. Shání tedy prostory jinde. Spolupráce s městským úřadem se kazí, zdá se, že klub je svou činností městu trnem v oku. Na dopisy město neodpovídá, což vyvrcholí v roce 2015, kdy klub zasílá zastupitelstvu otevřený dopis s otázkami, na nějž však také nedostává žádnou odpověď.

V roce 2005 KPZH staví a slavnostně otvírá zvoničku „u sv. Antoníčka“ na Rožmitále a později otevírá novou turistickou stezku přes zříceninu hradu Leuchtenštejna na Biskupskou kupu. Ve spolupráci s městem zajišťuje soutěže v rýžování zlata.

V roce 2006 se snaží o iniciativní zapojení do správního řízení ve věci žádosti o stanovení průzkumného území na bývalém ložisku Zlaté Hory – západ. Každoročně se zapojuje spolu s Klubem přátel Vrbenska do tzv. Lesní slavnosti mezi Drakovem a Rejvízem ve snaze zachránit starou hutní pec na Drakově. Po několika ročnících, které ukazují další směrování těchto slavností, se KPZH zapojuje stabilním stanovištěm na druhém konci trasy –  na Rejvíze, kam sice docházejí z Drakova jen skalní turisté a cyklisté, avšak přesto je bod hojně navštěvován a tvoří oceňovanou obrátku trasy Drakov – Rejvíz.

V roce 2007 financuje KPZH projekt obnovy dávno zlikvidovaného hříbku v zatáčce silnice z Dolního Údolí na Rejvíz a ve spolupráci s Lesy ČR toto odpočívadlo následně obnovuje. Slavnostní kostýmované otevření s hudbou, duchy a skřítky bylo v roce 2008 doplněno i historickými automobily a příjezdem historického zemského presidenta Josefa Šrámka. K této události vydal klub brožuru s řadou zajímavých údajů.

Ještě v roce 2007 zajišťuje KPZH projekt vyhlídkové plošiny pro památkově chráněnou propadlinu Žebračka a snaží se o záchranu této pozoruhodné důlní památky.

Klub 5. července 2008 v 11,15 hod. slavnostně otevírá tkalcovnu na Rejvízu – malé muzeum, dokumentující historii tohoto, na Zlatohorsku tradičního, řemesla. Od té doby je tkalcovské muzeum dále rozšiřováno a mezi turisty i odbornou veřejností si získalo značný kladný ohlas, objevuje se v televizním zpravodajství, rozhlase i tisku.

KPZH prezentuje Zlatohorsko i v partnerském městě Kętrzyně v Polsku. Předvádí regionální potraviny a nápoje, rýžování zlata, rukodělné místní šperky a výšivky, vše s klubovými prapory a v krojích. Každý večer naši členové baví celé hradní nádvoří svou hudbou. Prezentace má obrovský ohlas a je z polské strany považována za nejlepší, jakou kdy Zlaté Hory v tomto partnerském městě měly.

Kromě každoročních pravidelných akcí, provozu věže, tkalcovny a realizace výše uvedených drobných akcí „KPZH od roku 2000 pravidelně restauruje tzv. „Zlatohorský kancionál Praděd“, jenž obsahuje dávno zapomenutý zdejší folklór a údajně i celou řadu tajemství. KPZH vytváří badatelský tým, který 29. února 2012 vydává o objevu patafyzikálně hermeneutickou publikaci Horování pro kahancové písně a tance. Postupně tento folklór uvádí do života na celé řadě vystoupení. Od r. 2012 se tzv. Kahancové tance objevují na celé řadě akcí v ČR i v Polsku. V témže roce se účastní i XII. Svatováclavského mezinárodního setkání v Jeseníku, k němuž Zemský archiv v Opavě, Vlastivědné muzeum Jesenicka vydává obsáhlý sborník, v němž je zapsáno, že kahancové tance jsou jediným vskutku původním folklórem, jenž má na Jesenicku své opravdové kořeny.


V roce 2013 razí klub vlastní pamětní mince a medaile k 20. výročí svého působení a pořádá v sále i konferenční místnosti hotelu Praděd-Thamm velkou prezentaci své činnosti.

V témže roce KPZH získává do vlastnictví staré a památkově chráněné zlatorudné důlní dílo Marie Pomocná I. Toto dílo je velmi pravděpodobně spjato s pověstí o vzniku blízkého slavného poutního místa Panny Marie Pomocné. V díle se také nachází chodba, která vykazuje rysy, jež mají obdobu v keltských důlních dílech ve Francii. Velmi pravděpodobně se jedná o nejstarší důlní památku v širokém okolí. Klub se snaží tuto památku zachránit a v roce 2015 vyčistil přístup k zavalenému ústí, otevřel štolu a vybudoval základ portálu, vyčistil úvodní chodbu a umožnil tak přístup do dobývek z této chodby.

Od roku 2014 každoročně KPZH pořádá veselou akci Z Pradědu na Praděd, v rámci níž účastníci obcházejí skalnatý okruh před hotelem Praděd-Thamm ve Zlatých Horách, přičemž každý okruh má 50 m převýšení, a zdolávají tak fiktivní zvolenou výškovou kótu, např. i horu Praděd. Spolu s KPZH akci podporuje hotel Praděd-Thamm, Studio-4 a pivovar Bernard.


Členové KPZH zanechali na Zlatohorsku svou stopu i v mnoha dalších akcích a iniciativách, byť i v rámci svých profesí. Například Josef Večeřa spolu s kolegy Karlem Makowetzem a Jiřím Venclem se díky iniciativě tehdejšího starosty Jaroslava Proudila stali prvními organizátory několika prvních soutěží v rýžování zlata ve Zlatých Horách, což položilo základy dnes již slavným soutěžím v rýžování zlata. Tato tradice byla založena na tehdejším chátrajícím městském koupališti pod Geologickým průzkumem, později nesoucím název UNIGEO. Z tohoto podniku totiž všichni uvedení geologové (včetně starosty a iniciátora Jardy Proudila) pocházeli. Geologický průzkum se také stal hlavním sponzorem a spoluzakladatelem akce.

Jeden z prvních členů KPZH a jeho pozdější předseda Vladimír Začal zanechal svou tahounskou stopu na naprosté většině stěžejních akcí klubu. Krom toho má mimořádné zásluhy i na obnovení a zprovoznění poutního místa ve Zlatých Horách, kde také léta správcoval. Studie Zlatého jezera, na jejímž základě byl zpracován realizační projekt, pro změnu pochází z pera (či spíše plotteru : ) dalšího člena KPZH, Romana Pavlíka, byť v poněkud hlubším provedení. Realizaci původního záměru totiž zásadně narušila povodeň v roce 1997.

Ač jsme spolek neveliký, při procházce krajinou naši práci spatříte a doufáme, že Vás potěší.

Život KPZH zvesela proudí dál. Těšíme se i na Vaši podporu, vyjádřenou třeba účastí na našich akcích či jakýmkoli jiným zapojením do našich řad..

Jste našimi fanoušky? Nakupujte na svých oblíbených e-shopech přes GIVT.cz. Část z vaší útraty půjde na naši podporu. Nestojí to nic navíc!