V klubu byl především hlavním motorem někdejší sekce Biskupská kupa. Odchodem Mirkovým tuto sekci definitivně uzavíráme a odkládáme ke kauzám minulým. Zejména Mirkovou zásluhou se z bývalé „popelnice“ na Biskupské kupě stala hojně navštěvovaná rozhledna, kam mohli přijít návštěvníci ve dne v noci, v zimě v létě, a vždy se odkudsi zjevila Mirkova postava a poskytla příchozím záštitu a občerstvení. Mirkův pobavený úsměv nad našimi slabůstkami i humorem navždy zůstane v našich myslích. Žertovná písnička o panence Bišulence a bájném kastelánovi Miroslavovi nám jej bude připomínat navěky. „Mirek ve vaťáku“, postava která i za velkých mrazů nacházela pro příchozí vlahé pivo v bedně.

Mirku, kéž tvůj smírčí kříž, který jsi na Bišovce se svou rodinou vybudoval, navždy smíří všechny ty, kdo na ta místa dorazí. Kéž se každý návštěvník zastaví, uklidní a usměje. Kéž odpustí viny své i svých viníků a odloží všechnu lidskou nevraživost. Kéž své rozepře nahradíme porozuměním, laskavým pochopením a odpuštěním. Ač Tě mnozí neznali, věřím, že až půjdou po horských chodnících, které jsi vybudoval, zastaví se u pramenů, které jsi obnovil, posadí se na lavičku zhotovenou tvou rukou, zahledí se z Tebou upravené vyhlídky, pak do duše jim vstoupí klid a čistá pohoda. Díky za vše dobré, co jsi pro nás udělal.