V sobotu 10. února 2018 jsme opět pořádali

masopustní průvod

se zpěvy a hodokvasem

Fotky ZDE

Vyrazili jsme opět v 10 hod. od kostela ve Zlatých Horách. Průvod mířil Bezručovou ulicí k nádraží, odkud jsme přejeli vláčkem do Ondřejovic. Odtamtud vzhůru přes Ondřejovické sedlo do hospůdky U Pekina. A od Pekina Údolím ztracených štol zpět k domovům.

Touto obnovenou tradicí se snažíme zajistit pospolitost místních lidí a zajistit, poveselit se na zápražích se sousedy a povinšovat si hojnost všeho dobrého po celý rok.

Věříme, že se nemusíme bát ničeho cizího, pokud sami budeme udržovat staré zvyky.

Díky Vám všem!

Náš průvod při pochodu zpíval zejména k tomu určený Jesenický dupák. Při příchodu k domům znělo:

Masopust není půst, my sme čtveráci.
Měščané, formané aji sedláci.
Platnéři aji horníci
tkalci, hudci, kominíci
všeci pospolu
zpíváme u stolů.
Poďte sem, rychle sem! Ať to unesem.
Koláče, jelita, aj placky s masem.
Kozy, osli, býci, draci
po víně sme všelijací,
všeci pospolu
zpíváme u stolů.

Opět jsme byli srdečně přijati v mnoha domácnostech, jimž patří dík nás všech, nejen za srdečné a štědré přijetí, ale zejména za podporu starých tradičních zvyků, na nichž stojí náš národ i naše civilizace.  Díky Vám, kteří jste uvítali masopustníky. Panímáma či zdejší děvče si pak často skočila s mědvědem, což má blahodárné účinky na celé pokolení. Naše vinšovací písnička zněla:

Došli sme k vám na zápraží
aji mladí, aji staří
Esli nám nedáte pěstí,
vinšujem vám samé štěstí.
Vinšujem pánu i paní
štědré boží požehnání.
Vinšujem tomuto domu
štěstí, zdraví, lásku k tomu.

Masopustníci vždy děkují za vlídné přijetí a loučí se písničkou:

Masopust držíme, nic se nevadíme
pospolu
Proč bychom se hádali,
když jsme se zas shledali, poznovu.

Spolu pijem, jíme, nic se nevadíme
pospolu,
proč bychom se hádali,
když jsme se zas shledali, poznovu.

Spolu jsme se sešli, spolu se rozejdem
pospolu,
dříve než se rozejdem,
ještě sobě zapějem poznovu.

Spolu jsme se sešli, spolu se rozejdem
pospolu,
dříve než se rozejdem,
ještě sobě připijem poznovu.

V tomto roce jsme byli vybaveni nejen podvozkem pro basu a pojízdnou udírnou, stejně, jako tomu bylo i v loňském roce. Letos jsme navíc měli i pojízdný funkční destilační přístroj značky P-Mobile (čti: pij mobajl). A tak jsme nejen jedli, ale i pili. Navíc jsme měli také speciální vůz, jenž byl inspirací při konstrukci Falconu Heavy projektu SpaceX. Náš vůz Balcon Hej-vy je vybaven dvěma mohutnými bočními trubicemi, které původně pocházejí z varhan. Při mohutném dvojfuku a dvojvýfuku hrají v tercii, takže je jasné, že Falcon má ještě co dohánět. Zatímco Falcon Heavy vyvezl jen mrtvý stroj, my jsme hravě uvezli i polomrtvého medvěda, jenž po průletu Ondřejovickým sedlem zcela obživl. Náš Balkon Hej-vy vezl navíc celou škálu nápojů, laskomin i živých plastových květin. A při foukání vyhrával a bez fukání neprohrával, nic z něj do moře ani nikam jinam neodpadávalo a kupodivu neodpadli ani dva pomocní motorové. Je však s podivem, že po zdolání Ondřejovického sedla se z nich nestali nemotorové, neb krpál je to značný, takořka symbolický. V této etapě jsme raději ani nepěli fráze z Jesenického dupáku, abychom si nepřipomněli „…ještě větší krpál na Videlské sedlo…“

Cestou jsme poškádlili i řadu motoristů, z nichž naprostá většina zjihla, zejména poté, co jsme jim  nabídli naše masopustní koláče, uzenky a trochu páleného na kuráž, aby se za volantem nebáli. Chléb s teplým uzeným vděčně přijímali, po koláčích blaženě mlaskali a žert s kuráží všichni pochopili, takže jsme měli radost nejen z obecné laskavosti, ale i z filipa zdejších automobilistů.

Škoda, že naše fotogalerie letošního ročníku nezachycuje masopustní myš, která byla chycena pastičkou za ocásek, ale během masopustu se tak vyžrala, že z pastičky vyrostla. Ta ji však na ocásku usvědčovala po celý masopustní průvod.

Viz také fotky Zdeňka Matouška.

Nebo článek a fotodokumentaci na portále i60.cz