Naše listopadová schůze proběhla jako vždy první čtvrtek v měsíci, jenž tentokrát připadl na 1. listopadu 2018. Scházeli jsme se také jako obvykle, tj. jako švábi na pivo, byť někteří dali přednost vínu a jiní kofole. Vtom se zcela nečekaně vyhouplo z číhos hrdla hlášení, že právě dnes má naše besední místo oficiálně nové majitele.

A jelikož dokvačili z notné dálky, bylo by záhodno se jim představit, srdečně je přivítat v našem pidiminimikro krajíčku na severním okrajíčku Jeseníčků, popřát vše dobré a požádat o svolení našich klubových posezení mimo restauraci, neb tam by mohlo hrozit psychické narušení hostí našimi nejapnými dřísty.

Jelikož tak se činilo i v dávných dobách, kdy Praděd-Thamm vyhlížel, jako tento domek na obrázku nahoře, po krátké rozpravě jsme usoudili, že snad přání pro začátek nemůže urazit a může potěšit.

Tož, vydali jsme se nesměle v důl, abychom o patro níže přednesli z části hrdel a plna srdcí naše přání. Přejeme tak našim novým spoluobčanům i jejich novému domovu vše dobré a naše přání přidáváme i písemně (to předtím bylo píseňně):

Došli sme k Vám na zápraží
aji mladí, aji staří.
Esli nám nedáte pěstí,
vinšujem Vám samé štěstí.

Vinšujem pánu i paní
štědré boží požehnání.
Vinšujem tomuto domu:
Štestí, zdraví, lásku k tomu!

Pár obrázků z naší schůze pořídil náš dobrý (i když někdy zlobivý) živoucí duch Gill. Díky, Jirko, za tvou všudypřítomnou fotodokumentaci.