| Autor: Zdenka Kašparová |
Je s podivem, kolik lidí v době internetu, kabelových televizí, satelitů, iPodů a já nevím čeho všeho ještě, vůbec netuší, jak nadělují Ježíšek s Mikulášem. Ba, jsou mezi námi jedinci, kteří na ně vůbec nevěří! To je ovšem veliký omyl, a já vzápětí vysvětlím proč.

Samozřejmě, že Ježíšek s Mikulášem skutečně nadělují. Jenže se jim do toho, nějaké to století nazad, začali míchat lidé a vznikly tím pěkné zmatky. Jako by to nestačilo, ještě se nám sem začal cpát jistý bodrý tlusťoch v červeném, s čepicí s bílou bambulí. Nevím, co tu pohledává, naše země není jeho rajón, nehledě k tomu, že zde není tradicí stavět domy s krbem, a ty, jak známo, Santa Claus nutně potřebuje, by se mohl po pupíku spustit dolů kouřovodem a rozdávat dary. Ale už dost o tomto každoročně se vnucujícím cizozemci. Je tak vlezlý, že často našeho Ježíška zastíní. Mimochodem, to mi připomíná, že se jistá celebrita kdysi kdesi nechala slyšet, že si Ježíška představuje jako vysokého důstojného starce. Ježíška, prosím! Malinkatého, čerstvě narozeného Ježíška! Patrně se oné zpěvačce spojili v hlavě Děda Mráz a Santa Claus.

Leč zpátky k našemu problému nadělování. Musím přiznat, že i moje kamarádka (jinak to osoba vysoce vzdělaná) si posteskla, že neví, kterak vysvětlit dítku, jak ten mrňavoučkej Ježíšek pobere tolik dárků. Představa Ježíška vláčejícího se s žokem na zádech mě dorazila.

Vězte tedy, milí a vážení, že náš Ježíšek se nepotřebuje prohánět po obloze se sobím spřežením, neprotahuje se komínem a ani jinak se nepředvádí. Ježíšek toho nemá zapotřebí. Je to Boží děťátko, a jako takové disponuje pochopitelně jinými možnostmi. Naděluje prostě a jednoduše KOUZLEM. Kouzlem hebkým jako křídla motýlů, lehounkým jak dech spící veverky a silným jako staletý dub! Nepotřebuje k tomu žádný tyátr – ani svítící čumák soba, ani pytle dárků a už vůbec ne kokakolu. Inu, tak už to bývá – jen ti nejlepší jsou zároveň nejskromnější a nejtišší. Ježíšek zůstává tajemný a skrytý. Jen občas se přihodí, že se jeho kouzlem rozcinká zvoneček na vánočním stromečku.

Záhadou, která trápí často děti, je počet nadělených dárků. „Jak to,“ myslí si Honzík, „že mi přinesl Ježíšek dárky tři, zatímco Pepanovi pět? A to je, prosím, Pepan známý uličník!“ Takovéto úvahy zaměstnávají nejednu dětskou mysl. A jsme opět u našeho spravedlivého Ježíška. Ono je to ve skutečnosti tak, že Ježíšek splní pouze jedno jediné přání. Všem dětem bez rozdílu. Dospělým ale nenaděluje – ještě to tak! Ovšem lidé jsou zpovykaní a časem začali kupovat a dávat dárky pod stromeček nejen svému potomstvu, ale i sobě. Abych tak řekla „nad rámec“. Však ono také těm větším dětem (malé uvěří všemu), začíná vrtat hlavou, proč si maminka dělá starosti, co koupit tatínkovi na Vánoce. A tak rok co rok nacházíme na Štědrý den kupu dárků. Leč pozor! Někde v té hromadě je rozhodně vždycky ten jeden jediný pravý od Ježíška!

Nu, a co Mikuláš? Jakpak naděluje on? Ani jeho nenechali lidé konat práci v klidu a fušují mu do řemesla. Co si má dítko myslet, když pátého prosince navečer začnou Mikulášové zaplavovat ulice? To už se zmocňují pochyby i docela malých dětí. Zvláště, když tamhleten Mikuláš má zrovna takové boty, jako strejda Petr.

Pravý Mikuláš je pochopitelně jenom jeden. Jednou naděluje tuhle, podruhé tamhle. Kdepak by stačil všechno oběhat! To by se musel rozkrájet. Proto mu vypomáhá Ježíšek. Na tento jediný večer v roce mu půjčí své vzácné kouzlo. Kam už Mikuláš nestačí zajít, tam přenese ježíškovské kouzlo nadílku za okno.

A opět – to by nebyli lidé, aby se nezačali vměšovat. Přece jejich Anička nebo Tomášek nesmí o živého Mikuláše přijít! A tak se lidé přestrojují a předstírají, že oni jsou Mikuláš. Jakmile zjistí, že ten pravý k nim letos nedorazí, popadnou rychle mikulášskou nadílku z parapetu, občas ji ještě vylepší, a jdou nadílet sami. Tady bych ovšem důrazně doporučovala velkou opatrnost! Ono se totiž dost těžko pozná, který Mikuláš je ten opravdový. Rozhodně bych neriskovala a nezkoušela ho tahat za vousy. A už vůbec bych neštípala čerta do ocasu. Co kdyby zrovna u vás byl ten pravý?!

A poslední připomenutí na závěr:

Mikuláše hezky pozdravte a chovejte se vzorně! A až budete o Štědrém večeru rozbalovat dárky, nezapomeňte poděkovat Ježíškovi, protože jeden z dárečků přineslo Boží dítko!