PRADĚD THAMM A ZPÁTKY aneb Z Pradědu na Praděd
Překonali jsme sedmitisícovku!
V sobotu 23. dubna 2016 ve 14 hodin byl od Hotelu Praděd-Thamm odstartován veselý soutěžní výstup po skalách před hotelem. Cílem bylo na úseku padesátimetrového převýšení opakovanými výstupy zdolat převýšení od hotelu Praděd až po vrchol některé z následujících výškových kót:
- kóta Rochus (2 okruhy)
- kóta Biskupská kupa (9 okruhů)
- kóta Praděd (21 okruhů)
a vrátit se zpátky živ a duševně zdráv.
Vystoupali jsme vždy o 50 výškových metrů pěšinkou Viktora Emanuela Heegera s variantní skalní vložkou – pěšinkou Sira Edmunda Hillariho a rekreačně sešli po zarostlém chodníčku hoteliéra Thamma. Obrázky z akce zde: fotky.kpzh.cz
Každý z úspěšných účastníků obdržel pamětní klubovou medaili, vítězové slávy pytel, dospělí účastníci pivo Bernard za 15,-Kč a všichni tuplák závěrečného veselí.
Všichni dohromady (v součtu) jsme překonali Pik Lenina a bez tří metrů i Muču Ksicht (či jak se vyslovuje ten 7 453 m vysoký Muchu Chhish).
Příští rok pokoříme Čomolungmu! A přespříští??? Hrůza domyslet!
Nejmladší neklasifikované účastnici byly dva roky, přesto hrdě zvládala gumové lano, neb pod ní nepružilo. Zato mnozí dospěláci si na hopsa lano stěžovali, neb je zrádné kilogramy nutily bimbat sem a tam. Ti, kteří lano obešli a stoupali pěšinkou V. E. Heegera, nalezli ptačí vejce a vraceli se bez odřenin.
Kótu Rochusu dobyl také čtyřletý Petr Bajer. Sláva mu! Zatímco v loňském roce dosáhl vrcholu Pradědu pouze jediný zdatný sportovec dospělého věku, letos zdolal vrchol Pradědu nejdříve jedenáctiletý David Kellner !
Třikrát sláva Davidovi, určitě se z únavy rychle zotavil. Jak svižně tento jedinec běhal, můžete spatřit v naší fotogalerii např. ZDE. Následně dobyl vrcholu Pradědu i jeho otec Petr, jsa podporován tré kingovými holemi. Sláva jim! (Ne těm kingovým či Petrovým holím, ale dobyvatelům imaginárního vrcholu bájného děda Praděda).
Děkujeme všem účastníkům včetně slovutného hoteliéra Thamma, jenž akci bedlivě dozoroval, takže krom drobných modřin a odřenin se nikomu nic špatného nestalo, zato dobrého jsme si odnesli všichni vrchovatě. Vrcholu jsme šťastně dobyli a jen někteří se značně dobili. Těšíme se na další ročník s cílem překonat Everest!
One Comment
KPZH – Praděd Thamm a zpátky 2018 says:
26.3.2018 at 9:06
[…] je zde. Kdo nepochopí, ať nahlédne na minulé ročníky třeba sem nebo sem : […]