Příspěvek k informační gramotnosti

Posted by | · · · · · · | G) Příběhy, povídky, literatura

Téma: „Jak rozeznat seriozní informace aneb jak si udržet informační gramotnost“

Chcete si ověřit, zda Vás někdo netahá za nos?

(návod a nejdůležitější odkazy, které jsou v češtině nebo slovenštině)

Uvěřit lži může mít katastrofální následky. To dobře věděl Hitler i Stalin. Vážná varování, že jsme masivně manipulováni, zaznívají ze všemožných stran. Od nejvyšších představitelů velení naší armády i dalších špičkových vojenských expertů, přes BIS, CTHH, až po Vatikán. Švédsko už podniká důrazné obranné kroky.

Výborný návod, jak ověřovat informace, najdete na webu pro novináře www.factczech.cz Na tomto webu najdete i návod, jak ověřit pravost fotek a videí. Deset bodů kritického posuzování informací najdete ZDE  (a hned kriticky přistupte k hrubkám v překladových titulcích : )

Vynikajícím pomocníkem je Surfařův průvodce po internetu.

Fakta o migraci, hospodářství a dalších ověřitelných statistických číslech si ověříte nejlépe na webu Českého statistického úřadu. Tam jsou nezpochybnitelná oficiální fakta. Něco z toho si ale budete muset uvést do dalších souvislostí. Např. státní dluh s účinností vládních zásahů a příjmů z privatizace atp.

E-mailové poplašné zprávy ohledně počítačových virů, zdraví, potravin, bankovních podvodů atp. je vždy vhodné zkontrolovat na www.hoax.cz a www.myty.sk, abychom dál nešířili již mnohokrát prověřené hlouposti.
Komplexní přednášku z půdy Karlovy univerzity o rozpoznávání keců od fakt naleznete na neurazitelny.cz.

Další užitečná databáze hoaxů (tedy vědomě vyrobených lživých a dezinformačních zpráv) obsahuje lexikon na webu manipulatori.cz, kde najdete i aktuality a momentálně nejrozšířenější hoaxy. Zde také najdete důležité informace o argumentačních faulech – jak nenaletět na řečnické triky.

Pravdivost výroků politiků je vždy dobré ověřit na webu www.demagog.cz, který dle svých slov používá i prezident Miloš Zeman.

Záležitosti související s vědeckým výzkumem a další možné dezinformace z oborů akademie věd je dobré ověřovat na stránce Českého klubu skeptiků www.sisyfos.cz. (Žertovné je, že se vám pravděpodobně zobrazí gramaticky chybně napsaná doména sysifos.cz, která je starší a správce webu to dosud neopravil, ač jsem jej upozorňoval.) Na webu Sisyfa najdete i Slovník ezoteriky a pavěd, souhrn ověřených výsledků paranormálních experimentů včetně popisu metodiky jejich hodnocení a mnoho dalších užitečných informací, včetně odborných přednášek, videí a hromady odkazů na pokusy, jednoduché vědecké důkazy i ve formě videí.

Zde si také můžete za hodinku hravě vydělat cca 30 miliónů Kč (s postupem do Belgie pro daleko větší sumu), pokud se přihlásíte dle pokynů a prokážete jakékoli paranormální schopnosti.

Povšimněte si, že na těchto testech výrazně spolupracují profesionální iluzionisté, kteří se baví mnoha amatérsky předváděnými podvůdky testovaných osob a jejich web se jmenuje Falešní hráči – oni se fabulací totiž netají, takže vlastně s vámi hrají fér.

Některé zajímavé přednášky z univerzitní půdy naleznete i na webu Neurazitelný.

Chcete-li si ověřit, zda běžně nečerpáte ze státem oficiálně evidovaných dezinformačních (tedy ve skutečnosti protistátních) zdrojů, pak se podívejte zejména na databázi Ministerstva vnitra, která je uživatelsky přehledně publikována např. na webu neovlivni.cz

Leccos se dozvíme i u hlídacího psa žurnalistiky, novin, které již potřetí byly oceněny vyznamenáním za kvalitní novinářskou práci.

Další důležité a oficiální informace naleznete u státní bezpečnostní informační služby BISNěkdy se může hodit nahlédnout na stránky Ministerstva vnitra  – Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, neboť i zde najdete leccos o dezinformacích.

Z oficiálních zpráv našich profesionálních zpravodajských služeb pak čerpá celá řada žurnalistů, např. ve věci masívního vliv Ruska zde , zde, nebo  tady.

přičemž spousty ruských dezinformací o konfliktu na Ukrajině (včetně kontroly zmanipulování videí a fotek) můžete prověřovat na webu  stopfake. Mnohé informace ruských dezinformačních webů typu Sputnik, AZ24 a dalších je dobré si ověřit u oficiálních ruských agentur TASS (i v angličtině) a RIA, protože tyto agentury nemohou tak snadno šířit úplně vymyšlené bláboly (nejsou-li v úzkých), mají-li si zachovat alespoň zdání věrohodnosti, jinak by byly světu pro smích. Při prohlížení ruských webů si bedlivě chraňte svůj počítač! Je běžné, že se vám pokusí něco podstrčit, zejména RIA.

Takže často zjistíte, jaké bludy šíří Sputnik tím, že se podíváte na oficiální ruské zpravodajství. (Pochopitelně je to dobré hned dobré doplnit informacemi třeba z BBC : )

Další zajímavosti a aktuality o informačních manipulacích přinášejí např. slovenské weby Antipropaganda či Konspirátori.

A kdo se chce podívat na mezinárodní databáze, jistě využije mnoho dalších odkazů pro fake-news, jako je třeba tento. Chcete-li se dozvědět více, podívejte se na kompletní seminář o informační válce a dezinformacích pořádaný Centrem pro bezpečnostní analýzy a prevenci spolu s CENAA.

Zdravou skepsi při posuzování informací!

EPILOG

Znaven tím vším, já chci jen smrt a klid,
jen nevidět, jak žebrá poctivec,
jak dme se pýchou pouhý parazit,
jak pokřiví se každá dobrá věc,
jak trapně září pozlátko všech poct,
jak dívčí cudnost brutálně rve chtíč,
jak lidskou slušnost korumpuje moc,
jak zchromlá vláda na nás bere bič,
jak umění je pořád služkou mocných,
jak blbost zpupně schopným poroučí,
jak prostá pravda je všem jenom pro smích,
jak zlo se dobru chechtá do očí.
Znaven tím vším, už chci být, lásko, v hrobě,
jen nemuset tím sbohem dát i tobě.
________________________________________________________

Pokud  Tě oslovila aktuálnost básně a ptáš se, který mladý talentovaný autor dokázal tak přesně vyjádřit naši prohnilou dobu, pak věz, že to byl William Shakespeare a tento jeho sonet je starý 400 let. Co z toho plyne? Že neprožíváme žádnou krizi identity, kultury, vztahů a čehokoli dalšího. Pravda je, že lidé jsou – alespoň soudě dle velkého mistra – pořád stejní.
Tak hlavu vzhůru. 

DODATEK

Další zdroje poskytuje např. výzkum společnosti Data & Society nebo zpráva Evropské komise nebo další odkazy zde či zde.

A kdo neměl čas prohlédnout video, tak zde je rekapitulace deseti bodů pro kritické posouzení informace:

  1. Nakolik důvěryhodný je zdroj tvrzení?
  2. Tvrdí daný zdroj uvedené věci často?
  3. Byla tvrzení ověřena někým jiným?
  4. Je toto tvrzení v souladu s tím, jak funguje svět?
  5. Pokusil se někdo falzifikovat nebo vyvrátit dané tvrzení?
  6. Čemu nasvědčuje většina důkazů?
  7. Dodržují lidé, kteří danou věc tvrdí, pravidla vědy?
  8. Uvádí tvrzení pozitivní důkazy nebo jen popírá jinou teorii?
  9. Vysvětluje nová teorie stejné množství fenoménů, jako ta stará?
  10. Jsou tvrzení daného člověka ovlivněna jeho osobním přesvědčením (ideologií)?

One Comment

KPZH – Příspěvek k informační gramotnosti 2 – nejsem také mimo? says:

2.11.2018 at 10:11

[…] lidé, kteří se s naším vědomím snaží cíleně manipulovat, vystavil jsem i na náš web příspěvek, v němž lze nalézt velké množství zdrojů a návodů, jak odlišit seriozní informace od […]

Leave a comment

You must be logged in to post a comment.