Jáma – věž málem předčasně zbouraná?

Maďar Péter byl velká šajba ve své funkci a je na něj vzpomínka, jak se motal kolem hlavní jámy. O celozávodní dovolené v létě se opravovala hlavní jáma, což je těžní jáma dnes zabetonovaná, nad kterou se tyčila těžní věž. Hloubka jámy byla cca 320 metrů.

Opravovaly se hlavně průvodnice, po kterých jezdila těžní klec pomocí gumových kol a další po ročním provozu opotřebované díly. Havíři, kteří měli na starost těžní jámu tzv. lopaťáci v tu dobu byli vytíženi. Tak se stalo, že nějaký ocelový nosník měli přemístit a otočit. A jak tak přemýšleli, došla Péterovi trpělivost a říká, že už se na to nemůže dívat, popadl nosník, otočil se s ním a ejhle – acetylénová láhev stojící opodál byla sražena tím nosníkem do hlubin jámy. Acetylén je hořlavý plyn, stlačený v hořlavém acetonu. Cestou do jámy se samozřejmě urazil lahvový ventil a plyn i s acetonem zamořily celou jámu. Chyběla jen zápalná jiskřička nebo aby si někdo zapálil cigaretu. Naštěstí se nic z toho nestalo, jámu se podařilo odvětrat a na potlučenou láhev jsme se chodili dívat jako na atrakci.

Péter měl také nejméně jednu slavnou akci, když v návalu vlastenectví, ať už maďarského nebo českého, vzal partu lidí a s kyslíkem a plynem zajeli na Rejvíz, kde stála rušička západního signálu. Stožár rušičky upálili a shodili ho na zem. Dlouho trvalo, než ho vzali zpět do strany.