V pondělí 5. března se v naší republice konala protestní shromáždění proti „mlátičce“ – bývalému esenbákovi a pravověrnému komunistovi Zdeňkovi Ondráčkovi, jenž kdysi násilně potlačoval pokojné demonstrace a mlátil študáky (i ženy – jak se sám přiznal) obuchem. Tento člověk byl uveden do funkce šéfa kontrolního orgánu Bezpečnostní informační služby. Proto jsme se šli podívat, zda i trpaslíci se shromažďují a zda se demonstruje i v podzemí. Trpaslíci totiž často chystají pěkné neplechy, ani se o tom moc neví. Třeba lože pro Záhoře – to také chystali v podzemí skřítkové. Takže jsme byli napjati, jak šráky.

A fakt! Demonstrovali! A uvidíte jak! A co na Ondráčka chystají! Obuch jak hrom! Buchy buchy buch! A díky tomuto zveřejnění trpasličího shromáždění se Ondráček lekl, neb tak hrozný podzemní obuch dosud neviděl – a odstoupil. Trpaslíkům třikrát sláva! Ale jen šeptem, protože řev nemají rádi a na ovace si nepotrpí. Zato na ovoce jo.

Fotografie z letošní výpravy naleznete ZDE. Znalci minerálů vědí, že aktivní minerály mají pleochroické vlastnosti – hrají všemi barvami. Totéž platí i u trpaslíků. Další vlastností minerálů je zhášení (při rotaci pod mikroskopem). I to trpaslíci báječně umí a mění se v nenápadné šedé i průhledné důlní stíny, které však za zvláštního osvětlení lze přivolat zpět. Bohužel, nastane čas a trpaslíci opět zmizí do svých záhadných skrýší, aby nám chránili poklad nejdražší, brilianty nejtřpytivější – kapky čisté vody.

Koho zajímá podrobnější popis a vzdělávání v oblasti trpaslíků, mrkněte třeba na naši předchozí výpravu, v níž jsme se trpasličí problematikou zlehka zaobírali.

Pokud někdo nevěří, že trpaslíci existují, je úplný moula. Například v Rusku jsou trpaslíci tak velicí, že dosahují vzrůstu dospělého muže. Faktem je, že mnoho lidí nevěří v existenci trpaslic. Ale i klasická pohádka o Sněhurce a sedmi trpaslících nám jasně říká, že byli nejen samečci Prófa a Stydlín (typicky mužské neřesti), ale i samičky Šmudla či Brumla (jasně ženské neřesti).

Všichni, kdo jednou k tajemství podzemí přičichli, vědí, že běžná důlní díla vypadají jinak. Na výpravu po nich se můžete vydat třeba prostřednictvím fotografií Pepy Šmoldase.